3D tisk ve výrobě
Průmyslové 3D tiskárny dnes představují vhodnou alternativu ke konvenčním výrobním technologiím pro výrobu plastů. Díky vývojáři Josefu Průšovi se 3D tisk v Česku výrazně zpopularizoval. Méně se však ví, že se aditivní technologie v posledních dvou letech výrazně posunuly od malých stolních 3D tiskáren k velkým průmyslovým zařízením, které chrlí denně tisíce dílů a dokáží tak konkurovat zavedené výrobě plastových dílů vstřikolisy a obráběním. 3D tiskárny se staly součástí trendu digitalizace informačních, řídících a výrobních procesů v českých firmách.
Vysoce produktivní 3D tiskárny HP Jet Fusion jsou již dva roky instalované ve Škoda Auto a podílejí se na rychlém vývoji nových vozů. Vedle letectví a medicíny představuje automobilový průmysl klíčovou základnu dalšího rozvoje 3D tisku, ať už se jedná o výrobu složitých dílů nebo rychlé úpravy komponentů pro nastupující éru elektromobilů. V moravském závodě Siemensu se technologie HP Jet Fusion využívá pro výrobu přípravků.
Vstřikolisová výroba nemá konkurenci z hlediska objemu výroby a jednotkových nákladů. Výroba formy je nicméně finančně a především časově náročná a dnešní doba vyžaduje rychlé změny, sofistikovaný design a snížení personálních nákladů při montáži dílů. Před několika lety uvedla firma Hewlett Packard na trh 3D tiskárny, které jsou schopny do 24 hodin od zahájení tisku dodat stovky až tisíce tvarově neomezených finálních komponentů.
Průmyslové 3D tiskárny jsou dnes součástí ekosystému digitální výroby, který z jednoho online rozhraní sleduje příjem a nacenění zakázek, přípravu zakázek do výroby, harmonogram výroby, obsluhu zařízení, třídění a kontrolu kvality, finální úpravy vytištěných dílů a jejich následnou distribuci. To vše výrazně šetří náklady na produkci a logistiku a umožňuje pružně reagovat na výkyvy nebo naopak skokový nárůst poptávek po plastových dílech. Čeští odběratelé nemusí být závislí na nestabilní situaci u zámořských dodavatelů a v době nastupující ekonomické krize dokáží rychle upravit svůj výrobní program.